Fotografie, které zde vidíte, jsou výsledkem mé bezmála tříleté spolupráce s Loutkami v nemocnici. Loutky jsou pro mě ti, kteří nosí radost a dobrou náladu všude tam, kde jsou malí pacienti. Jsou to ti, kteří se snaží alespoň na chvilku zahnat jejich bolest a trápení. S Loutkami jsem se za dětmi vypravil mnohokrát a každé setkání bylo jiné. Jiné děti, jiná nemocnice, jiný osud. Jen pocity byly vždy stejné. Smutek hořký až k zalknutí při pohledu na děti ztrácející se v nemocničních postelích se střídal se sladkým pocitem optimismu a víry v dobrý konec. To ve chvílích, kdy se dětem v obličeji objevil náznak bolavého úsměvu, radosti a zapomnění. Pro mě už navždy budou Loutky v nemocnici hořkosladké…
Tyhle pocity jsem se snažil zachytit a zprostředkovat je i vám. Pokud se mi to podařilo, pak budete přesně vědět, o čem mluvím, a já budu spokojený. A pokud se mi to nepodařilo, nevadí, pořád je tu ještě možnost podpořit Loutky v nemocnici…
Děkuji Loutkám, mimo jiné za to, že mi pomohly splnit předsevzetí, které jsem si dal v určité fázi svého života, když jsem naplno narazil na lidskou špatnost. Tehdy jsem se rozhodl, že můj příští fotografický projekt bude dokumentovat něco, co má opravdový smysl, něco kde je radost a dobro. A to mi chvíle s loutkami splnily beze zbytku!
Chtěl bych hodně moc poděkovat mému předsedovi. Za hodně moc.
A poděkování patří také vám všem za váš zájem a případný příspěvek loutkám, protože to má smysl...
